Neděle, 28 listopadu, 2021
- Reklama -aktualne
Home Zahrada ECB klíčové úroky nezměnila, zrychlí nákup dluhopisů eurozóny

ECB klíčové úroky nezměnila, zrychlí nákup dluhopisů eurozóny

-

Evropská centrální banka (ECB) na svém březnovém zasedání podle očekávání klíčové úrokové sazby nezměnila a ponechala je na rekordně nízkých úrovních. Oznámila však zrychlení nákupu aktiv z eurozóny v rámci pandemického nouzového programu v následujícím čtvrtletí. Cílem tohoto programu je snížit výnosy ze státních dluhopisů a podpořit hospodářské oživení eurozóny.
Rada guvernérů ECB ve čtvrtek ponechala klíčový úrok na rekordním minimu 0%. Sazba mezní zápůjční operace zůstává na úrovni 0,25% a depozitní sazba na úrovni -0,50%.
ECB uvedla také, že ponechává dveře otevřené dalším škrtům, pokud to bude nutné.

Evropská centrální banka dále uvedla, že „významně“ zrychlí tempo nákupu pandemických nouzových dluhopisů ve snaze udržet náklady států na obsluhu dluhů na nízké úrovni v době, kdy zápasí s pandemií onemocnění COVID-19 a jejich ekonomiky jsou stále křehké. ECB se snaží nákupem dluhopisů udržet levné půjčky pro dluhem zatížené vlády, domácnosti a firmy v 19 zemích, které používají společnou měnu euro. A rozptýlit také pochybnosti investorů o svém odhodlání zastavit další zvyšování výnosů z dluhopisů eurozóny, které v uplynulých týdnech stouply zejména v důsledku vnějších faktorů, jako jsou vyšší inflační očekávání v USA, rostoucí ceny ropy a přerušení dodávek v souvislosti s pandemií.

Člen ECB Jens Weidmann v rozhovoru pro CNBC začátkem tohoto měsíce uvedl, že je možné udělat změny v programu nákupu vládních dluhopisů ze strany centrální banky ve snaze uklidnit trhy s dluhopisy. To je však pro centrální banku složitá záležitost, o níž se nelze domnívat, že zasáhne přímo při řešení výnosů dluhopisů, protože to nespadá do jejího mandátu. Jakékoliv takové kroky by mohly vyvolat kritiku, že chrání vlády eurozóny před dynamikou trhu, a vzbudit očekávání, že může vždy zasáhnout, když výnosy stoupnou. „Nesnažíme se kontrolovat výnosovou křivku,“ uvedla ve čtvrtek na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Banky v eurozóně zareagovali na komentáře ECB, sektor poklesl o více než 1% krátce po vydání posledního rozhodnutí centrální banky. Holubičí postoj centrální banky by mohl znamenat, že věřitelé v regionu budou nadále potýkat s prostředím nízkých úrokových sazeb.

Na konci minulého roku ECB navýšila objem nouzového programu skupování aktiv (PEPPOL) o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákup aktiv má pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb přinejmenším do konce března 2022. Reinvestice prostředků v rámci programu mají pokračovat minimálně do konce roku 2023. V prohlášení po březnovém zasedání ECB uvedla, že ve druhém čtvrtletí očekává ve srovnání s prvními měsíci tohoto roku výše tempo nákupů v rámci PEPPOL. Jak poznamenává agentura Bloomberg, zatím není jasné, jak bude vypadat „výrazně vyšší tempo“ nákupů PEPPOL. Rada guvernérů vnímá, že výnos se dostal na nepříjemné úrovně, je však obtížné říci, s jakými úrovněmi by byla ECB spokojená.

V prosinci také centrální banka oznámila plán na čtyři dodatečné refinanční operace programu Peltre a informovala o prodloužení platnosti regulačních úlev pro banky, které mají podpořit úvěrový trh, a tedy odraz ekonomiky, a o prodloužení programu na poskytování likvidity v eurech centrálním bankám mimo eurozónu.

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku zvyšování úrokových sazeb.

ECB bude pokračovat v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo v prosinci prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi červnem a prosincem 2021 proběhnou navíc tři dodatečné operace.

Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do té doby, než bude banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2%. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musí za peníze uložené v ECB platit. Tím se centrální banka snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

Mohlo by Vás zajímat

PR článek